Rozptyl malých žlutých hub v lesních houštinách je oblíbenou trofejí pro velké množství příznivců tichého lovu. Lišky jsou mezi našimi krajany velmi populární, a proto není divu, že se kolem těchto konkrétních hub vytvořilo obrovské množství mýtů, pověstí a dokonce i legend. Pojďme se vypořádat s nejoblíbenějšími z nich.
Opravdu se liška o hmyz nezajímá?
Liška je skutečně výjimečná houba. I ti nejzkušenější houbaři těžko našli lišky infikované larvami hmyzu nebo jinými „parazity“. Ve velké většině případů zůstává tento dar lesa téměř dokonale čistý. A to vše proto, že na rozdíl od většiny ostatních hub se lišky opravdu téměř nezajímají o hmyz. To vše díky vysokému obsahu látky zvané „chinomannóza“.
Chinomanóza je přítomna ve velkém množství jak v mase lišek, tak v jejich sporách. Díky této vlastnosti je houba v přírodě prakticky jedinečná, protože zmíněná látka s téměř stoprocentní pravděpodobností obklopuje vajíčka zanechaná škůdci a postupně je rozpouští. Proto je procento lišek postižených potomstvem hmyzu a členovců astronomicky malé.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Proč byly v SSSR vyráběny skleněné kuličky, které si děti na dvoře chtěly pořídit
Proč se liška nazývá „židovská houba“?
Odpověď na tuto otázku přímo vychází z již popsané vlastnosti lišek v oblasti ochrany proti parazitům. Každý ví, že židovská tradice rozděluje veškeré jídlo na košer a nekóšer, legální a zakázané, čisté a špinavé. Drtivá většina hub je v judaismu považována za „špinavou“, protože obsahuje živé organismy - hmyz a jejich larvy.
>>>>Nápady pro život | NOVATE.RU<<<<
Jelikož však lišky nejčastěji nejsou ovlivněny škůdci kvůli jejich zázračným vlastnostem, je z hlediska judaismu díky nim povoleno konzumovat košer jídlo. Jak asi tušíte, právě z tohoto důvodu si liška obecná vysloužila přezdívku „židovská houba“ už v dobách ruské říše.
V pokračování tématu si můžete přečíst o houby s otvory: mohou být použity, nebo je lepší je hned vyhodit.
Zdroj: https://novate.ru/blogs/011020/56223/