Okřídlení husaři jsou poslední kavalérií v evropské historii, která bojovala rytířským způsobem. Polští husaři mají dlouhou, bohatou a slavnou historii. Obraz polského husara ozdobeného křídly, který se zakořenil v povědomí veřejnosti, ve skutečnosti odkazuje pouze na poslední dvě etapy jeho existence. Nejdůležitější však je, že kolem charakteristického prvku výbavy polských husarů – křídel – vzniklo neuvěřitelné množství mýtů. Proč byly vlastně potřeba?
Abyste mohli odpovědět na tuto otázku, budete se muset o polských husarech dozvědět něco více, že jsou „elitní“ a velmi krásní. Nicméně stojí za to začít s populárními mýty. První je, že křídla plnila ochrannou funkci proti úderům šavlí nebo vrhání lasem. Druhým bylo, že křídla vydávala charakteristický zvuk a plašila nepřátelské koně. Tedy s ohledem na laso. Zde křídla nejenže nechrání před vytažením ze sedla, ale naopak k němu přispějí.
Nyní se dotkněme mýtu o ochraně před šavlí: Polští husaři nosili až do 17. století kovové mušle a řetězovou zbroj, které již dokonale chránily před úderem šavlí. Kromě toho byly kopí, šípy, střelné zbraně a jezdecká kopí hlavním prostředkem porážky husarů.
Pokud jde o druhý populární mýtus, peří vydávají při vysoké rychlosti specifický zvuk. Je tu však jedno velké a tlusté „ale“: zvuk koňských kopyt při cvalu s největší pravděpodobností přehluší pískání peří. K tomu je třeba přidat pískání vzduchu kolem jezdce a dýchání koně. Něco podobného však zmiňují současníci o používání okřídlených husarů, nikoli však z řad jezdců, ale z řad cestovatelů, kteří polské šlechtické vojáky viděli jen z boku.
Proč tedy byla potřeba křídla? Ve středověku a raném novověku byla mezi kavaleristy rozšířená móda zdobení se peřím. Například mnoho bohatých Francouzů zdobilo své štíty a přilby pštrosím peřím. Ale v Turecku, na Balkáně a v Maďarsku si jezdci velmi často umisťovali na štíty buď několik per, nebo celé křídlo dravce. Věřilo se, že je to krásné.
A zde nás nejvíce zajímá uherská jízda, která byla kromě dlouhých kopí vyzbrojena štíty-tarchy velmi specifického lichoběžníkového tvaru. Maďaři velmi rádi připevňovali odříznutá křídla orlů a sokolů na jejich tarch a umisťovali je tak, že ze strany to vypadalo, jako by se jezdec schovával za křídlem. V 15. století bylo mnoho těchto jezdců najato v Polsku. Právě od nich převzala polská šlechta módu zdobení uniforem peřím.
Poláci si zprvu stejně jako Maďaři zdobili pouze své štíty ptačími křídly. Nicméně, v 1577 ročník polský král Štefan Báthory provedla reformu jezdeckého vybavení, v jejímž důsledku došlo ke konečnému opuštění starých rytířských štítů jako nepotřebných: od kulky nebyly chráněny štíty a jezdectvo, vyznávající bitvu „rytířských kloubů“, v té době v kraji téměř nezůstalo, kromě polských husar.
Poláci se mohli vzdát štítů, nikoli však péřové výzdoby, která byla zřejmě u místní šlechty velmi oblíbená. Byly k tomu i ideologické důvody. Faktem je, že ve stoletích XIV-XV zdobili peří hlavně „divokí jezdci“, kteří se rekrutovali z ne příliš civilizovaných národů (podle Evropanů). Například to bylo turecké Dillí. Na konci 15. století se v Polsku aktivně utvářel mýtus, že polská šlechta odvozovala svůj původ od starých sarmatských jezdců. Poláci té doby samozřejmě neměli tušení, jak přesně staří „divokí“ a násilní Sarmati vypadali. Ale neméně „divoké“ a zuřivé na poměry Poláků viděli v peřích Turky a Maďary. Proto jim (s největší pravděpodobností) takové dekorace připadaly velmi „sarmatské“.
>>>>Nápady pro život | NOVATE.RU<<<<
Tak se téměř okamžitě po reformě z roku 1577 objevují na brnění či sedlech husarů samotná křídla. Zpočátku se spoléhali jen na ty nejušlechtilejší válečníky. Již v 17. století se však křídly zdobilo naprosto celé polské husarstvo včetně služebnictva (bojových sluhů na koních bojujících vedle pána). Křídla polských husarů nejsou ve skutečnosti ničím jiným než ozdobou, která se stala charakteristickým znakem poslední rytířské jízdy v Evropě.
Pokud se chcete dozvědět ještě zajímavější věci, pak byste si měli přečíst o kdo nebo co přimělo rytíře vyšplhat na zeď jako první během útokukdyby vpředu čekala smrt.
Zdroj: https://novate.ru/blogs/250621/59518/
TO JE ZAJÍMAVÉ:
1. Země, kde nejsou žádní nezaměstnaní a chudí a benzín je levnější než voda
2. Proč nosí američtí muži pod košilí tričko?
3. Kolik litrů benzínu zůstane v nádrži, když se rozsvítí kontrolka (video)