Každý, kdo viděl obrazy římských legionářů, zejména z období pozdní republiky a impéria, si měl všimnout, že byli oblečeni v docela jednoduché vojenské výstroji. Zejména na uniformě římských legionářů kontrastují jižní a východní sousedé fénické a helénistické kultury, jejichž vojáci si pravidelně zdobili přilby hřebeny z koňských žíní. Římané přitom ještě nějaké hřebeny nosili. Především to byli centurioni a jejich opční asistenti. Nabízí se otázka: proč jen oni měli takovou výzdobu?
Centurion v legii je nesmírně důležitá a cenná osoba. Moderním způsobem jej lze bezpečně nazvat zástupcem nižšího důstojnického sboru. Od "vousatých" časů rané republiky centurioni veleli nejmenším taktickým formacím: centurii, nebo podle našeho názoru stovce. Na těchto lidech tedy přímo záviselo řízení armády na bojišti. Centurioni byli vybíráni z řad obyčejných vojáků, kteří již dokázali, že zvládnou tak obtížnou práci.
Kromě přímého vedení v bitvě to byl setník, kdo nahradil legionáře během tažení otce i matku. Centurion musel v jednotce udržovat disciplínu: trestat nevinné a odměňovat nevinné. Věnoval se vojenskému výcviku podřízených, sledoval zdravotní stav vojáků a morálku a bezezbytku kontroloval výstroj legionářů. Zvláštní pozornost byla přitom vždy věnována botám, ponožkám a také stavu turistického oblečení.
Sám setník přitom musel být zkušeným mužem ve vojenských záležitostech, který plně ovládal umění používat zbraně. Starořímský historik Vegetius napsal, že centurioni vybírají lidi pevné, vytrvalé, disciplinované a silné, s velkou fyzickou silou. Římané přitom považovali za nejdůležitější přednosti nižších důstojníků ostražitost a pracovitost, ochotu plnit rozkazy a neuvažovat nad nimi nad míru nezbytně nutnou.
Za svou službu dostávali setníci pět platů obyčejných legionářů. Pro srovnání, veteráni legionáři pobírali 1,5 platu a vojenští specialisté (lékaři, úředníci, inženýři) - 2 platy legionářů. Centurion měl nárok na samostatnou mulu pro přepravu věcí a v některých případech i na jezdeckého koně. Při tesání válečné kořisti dostal setník také více než všichni ostatní. V pozdější době mohl mít velitel i osobního úředníka a pomocníka. Centurioni také měli výsadu nosit meč na levé straně a ne na pravé, jak měli nosit všichni ostatní legionáři.
Nejnápadnějším prvkem výbavy každého setníka byl samozřejmě hřeben z koňských žíní na přilbě.
Instaloval se pomocí speciálního stativu a zásuvky. Na rozdíl od populárního stereotypu nebyly tyto hřebeny nutně červené. Často byly také vyrobeny bílé. V římské armádě se objevili zcela zjevně díky řeckým sousedům. Pokud však v Hellase takový hřeben mohl nosit téměř každý hoplitský pěšák, pak v římské armádě spoléhali pouze na důstojníky. Odtud pramení jejich účel – s takovou ozdobou je důstojník na bojišti vždy snadno a rychle identifikován. Jestliže v Řecku byly hřebeny převážně ozdobou, pak v Římě začaly plnit přísně utilitární identifikační funkci.
>>>>Nápady pro život | NOVATE.RU<<<<
Pokud se chcete dozvědět ještě zajímavější věci, pak si určitě přečtěte o římský gladius: proč na rukojeti meče nebyl stráž, ale bylo tam velké "jablko".
Zdroj: https://novate.ru/blogs/280721/59941/
TO JE ZAJÍMAVÉ:
1. Proč Alexandr Veliký nešel na západ a nedobyl Řím
2. Proč nosí američtí muži pod košilí tričko?
3. Proč je indické zlato hodně žluté a kde se toho od tamních žen tolik bere?