Druhá světová válka byla pro Sovětský svaz těžkou zkouškou. Náhodou si moderní lidé pamatují především vojáky v první linii. Méně často se mluví o partyzánech a podzemních dělnících. Téměř nepamatuji zadní dělníky. Mnoho lidí ale úplně zapomíná na obyvatelstvo na okupovaném území a Ostarbeitery.
„Kam jdeš, spěcháš za Donem? A kdo za vás bude bojovat? Možná nám starým ženám přikážeš vzít zbraně a bránit tě před Němci? Na koho lidi házíš? Nemáš žádnou hanbu, žádné svědomí, zatraceně…“x / f "Bojovali za vlast." 1975
„Osvobozuji vás od špinavé a zkažené chiméry zvané svědomí a morálka“ (c). Válka a okrádání okupovaného území útočníky šly vždy ruku v ruce. Ale ne tak často v evropských dějinách k loupežím na okupovaném území docházelo na všech úrovních v rámci cílené politiky nejvyšší státní moci. Takže na území okupovaného SSSR bylo vojákům Wehrmachtu hodně odpuštěno od okrádání místního obyvatelstva až po vraždy a znásilnění v rámci výnosu „O uplatňování vojenské jurisdikce v oblasti Barbarossa a o zvláštních opatřeních vojsko."
Samozřejmě ne všichni Němci na východní frontě se proměnili v nestydatá zvířata, ale úbytek civilního obyvatelstva SSSR na rušné území Wehrmachtu, četné zprávy NKVD, zprávy o partyzánech a podzemních bojovníkech, svědectví uprchlíků ze zajetí a lidí z okolí, samotné vzpomínky německé armády naznačují, že rozsah násilí na civilním obyvatelstvu byl bezprecedentní dějiny 20. století. To vše bohužel ukazuje, že nacistická rasová politika měla nejzhoubnější dopad na německou společnost a velmi mnoho vojáků Wehrmachtu.
Loupež civilního obyvatelstva byla „nejneškodnějším“ zločinem nacistů, i když sama o sobě často nebyla oddělitelná. z jiných násilností, nemluvě o tom, že okupační vojska ve skutečnosti odsoudila sovětské obyvatelstvo k hladu smrt. V otázce vyvlastňování potravin byli přitom obyčejní vojáci a důstojníci Wehrmachtu extrémně hákliví. Nejprve byl vybrán chléb, sádlo, maso, čerstvé ryby, vejce a alkoholické nápoje. Skuteční árijští muži brali dobytek vhodný k porážce: slepice, prasata, dobytek.
>>>>Nápady pro život | NOVATE.RU<<<<
Budovatelé sjednocené hnědé Evropy bez bolševismu některé výrobky zanedbali. Němci byli velmi nedůvěřiví k sušeným rybám, stejně jako k jakémukoli již uvařenému jídlu. Znechuceni byli zejména z okroshky, kterou vojáci Wehrmachtu považovali za „barbarské“ jídlo. Němci houby nikdy neodnášeli, protože to bylo přímo zakázáno velením. Samozřejmě ne z nějakých sympatií k místnímu obyvateli, ale z bezpečnostních důvodů – aby se neotrávili. Kde však skuteční Árijci „nedotáhli do konce“, vše vymetli z rolnických sklepů a senetů Italové, Maďaři a Rumuni, kteří bojovali za Třetí říši.
Závěrem zbývá podotknout, že ačkoli přímá loupež způsobila obrovské škody na civilním obyvatelstvu SSSR, její následky nezpůsobily srovnatelné s důsledky cílené státní politiky Třetí říše na export z okupovaného území jídlo. Obludné opatření vyvinul se souhlasem nejvyššího vedení Říše státní tajemník říšského ministerstva výživy a zemědělství Herbert Ernst Backe. Podle jeho plánu mělo v SSSR v první zimě zemřít hlady 20 až 30 milionů lidí. Zlou ironií osudu byl Bakke „ruský Němec“. Válečný zločinec se narodil v roce 1896 v Batumi, v době Ruské říše. V roce 1947 se Bakke oběsil ve své cele ze strachu, že ho Američané vydají do SSSR.
V pokračování tématu si přečtěte o nečekaný obrat: co vyrobili japonští automobiloví giganti během druhé světové války.
Zdroj: https://novate.ru/blogs/010122/61725/